Obtížnost řek

Každý vodák i ten nejzkušenější je před vyplutím povinen se seznámit s obtížnosti sjížděného úseku. Pro bezpečné splutí je třeba nejen mít špičkové vybavení, dobrou náladu, krásné počasí, ale nepřeceňovat své síly a taky znát nástrahy, které na něj čekají. V České republice stejně jako v Alpských zemích a potažmo celé Evropě je používán tzv. Alpský způsob hodnocení obtížnosti řek. Tato sedmistupňová škála nám řeky dělí od těch nejjednodušších, označovaných ZW (z německého Zahmwasser - klidná/mírná voda), až po ty náročné, značené WW I-VI (Wild Wasser - divoká voda).

• ZW - klidná voda
• WW I - lehká, mírně tekoucí řeka, s pravidelnými vlnami
  
• WW II - peřejnatý, dobře čitelný tok s vidětelnými snadno rozpoznatelnými překážkami
  
• WW III - těžký pěřejnatý tok, s nepravidelnými vlnami, občasným výskytem válců, nečekaných překážek a možností zablokování průjezdu
  
• WW IV - velmi těžký tok s velkými nepravidelnými vlnami, velkým množstvím válců, silných rozhraních i zablokovanými úseky, úzkými průjezdy a stupni
  
• WW V - extrémě težký tok, s nepřehlednými zablokovanými úseky, neustále peřeje s nedeostatkem prostoru pro zastavení, rychlý proud s velkým množstvím stupňů
  
• WW VI - hranice sjízdosti, sjízdné pouze za optimálního stavu vody